Frýdlantský realitní hattrick. Tři byty v jednom paneláku během jediného měsíce
V lednu 2026 se mi ve Frýdlantu podařilo něco, co se mi předtím nestalo – během jediného měsíce jsem rezervoval tři byty v jednom panelovém domě.
Dva byly dokonce hned vedle sebe. Třetí byl ve vedlejším vchodu.
Žádný plán na realitní hattrick samozřejmě neexistoval. Prostě se postupně sešly tři byty, několik různých zájemců a jeden panelák, do kterého jsem na konci ledna trefil už prakticky poslepu.
Začalo to dvěma byty z dědictví. Hned vedle sebe.
První dvě nemovitosti měly stejné majitelky. Jednalo se o dva byty, které získaly v rámci dědictví.
A nebyly jen ve stejném domě.
Byly v 8. patře hned vedle sebe.
Jeden měl dispozici 1+1, druhý 1+kk. Oba byly v původním stavu a oba čekala kompletní rekonstrukce.
Samotný panelový dům byl naopak kompletně revitalizovaný, byty měly rozumné měsíční náklady a z 8. patra pěkný výhled na Frýdlant.
U 1+1 se objevilo více zájemců. Reakce trhu ale byla poměrně čitelná – většina chtěla z ceny znatelně slevit.
Jeden ze zájemců o byt stál, ale přibližně tři týdny se rozhodoval a zároveň ještě neměl vyřešené financování.
Mezitím přišla další zájemkyně. Byt chtěla jako investici a jako první byla připravená akceptovat požadovanou cenu.
V tu chvíli chtěl byt i původní zájemce.
Prodávající už ale měly na stole konkrétní nabídku za cenu, se kterou byly spokojené. A podle dosavadních reakcí trhu nebyl důvod očekávat, že čekání na další nabídky přinese vyšší cenu.
Spíš naopak. Většina předchozích zájemců chtěla slevu.
Někdy má smysl nechat více zájemců soutěžit. Tady by to podle mě smysl nedávalo.
Prodávající proto přijaly první konkrétní nabídku za požadovanou cenu.
Původnímu zájemci tak 1+1 utekl.
Jeden byt mu utekl. Tak jsem mu zavolal kvůli jinému.
Tím by jeho příběh mohl skončit.
Jenže neskončil.
Kupující 1+1 totiž sama vlastnila zrekonstruovaný byt 1+kk ve vedlejším vchodu stejného panelového domu, který chtěla prodat.
A já měl stále kontakt na člověka, který právě přišel o možnost koupit 1+1.
Mezitím si navíc u mé kolegyně vyřešil předschválení hypotéky. U dalšího obchodu jsme tedy už věděli, že jeho financování je reálné a že pokud se pro koupi rozhodne, hypotéka by neměla být překážkou.
Tak jsem mu zavolal.
U prvního bytu se přibližně tři týdny rozhodoval.
Tentokrát nepotřeboval ani den. Po prohlídce mi rovnou řekl, že ho bere.
Oproti původnímu 1+1 byl tento byt už po rekonstrukci, takže nemusel řešit práce ani další investice, které by ho u prvního bytu čekaly.
Na internet se tak 1+kk vůbec nedostal.
Žádné realitní servery, žádná placená reklama a žádné čekání, kdo zavolá.
Jedna prohlídka a bylo rezervováno.
Podruhé už mu byt neutekl.
A hned vedle čekal ještě jeden byt
Pořád nám ale zbýval druhý byt z dědictví.
1+kk v 8. patře hned vedle původního 1+1.
Stejné majitelky, stejné patro a podobný výchozí stav. Také ten byl před kompletní rekonstrukcí.
Kupující se tentokrát našla trochu jinou cestou.
Byla jí paní, která sama působí v realitním oboru.
A i tady se ukázalo, že realitní svět není zase tak velký. Spolupracovala totiž s další paní, kterou jsem znal z úplně jiného obchodu – v minulosti ode mě kupovala bytový dům v Jablonci nad Jizerou.
Nebyla to tedy jedna velká řetězová transakce, ve které by jeden prodej podmiňoval druhý.
Každý byt měl svůj vlastní příběh.
Spojoval je ale jeden panelový dům ve Frýdlantu a jeden leden.
Tři byty. Tři kupující. Jeden panelák. Jeden leden.
Když jsem tehdy rezervoval třetí byt, nazval jsem to na sociálních sítích Frýdlantským realitním hattrickem.
A ono to vlastně docela sedělo.
⚽ 1+1 v původním stavu, před kompletní rekonstrukcí.
⚽ 1+kk v původním stavu hned vedle něj, také před kompletní rekonstrukcí.
⚽ Zrekonstruovaný 1+kk ve vedlejším vchodu, který se ani nestihl dostat do inzerce.
Tři byty. Tři kupující. Jeden panelák. Jeden leden.
Z dnešního pohledu mě ale možná ještě víc než samotný hattrick baví, jak se jednotlivé cesty kupujících protnuly.
U prvního bytu jsme měli nabídku za požadovanou cenu. Přestože se následně ozval i další zájemce, podle předchozího průběhu prodeje nebyl důvod očekávat, že by čekání nebo soutěž přinesly prodávajícím lepší výsledek.
Jindy to smysl mít může. Tady ne.
A člověk, který první byt nakonec nezískal, nebyl ztracený kontakt. Mezitím si vyřešil financování a o chvíli později jsem mu mohl nabídnout jiný byt ve stejném paneláku.
Tentokrát se rozhodl hned.
Zájemce, který nekoupí jednu nemovitost, nemusí být ztracený zájemce. Někdy jen hledá trochu jiný byt.
A občas jsou ty správné dveře dokonce ve vedlejším vchodu.
